Rubriky
Biblijna nauka-CZ

VODNÍ KŘEST

Věc křtu je jedna ze základních pravd Bible a zároveň první krok na cestu k Bohu. Existuje mnoho názorů na téma křtu, ale pravda je jenom jedna a tu najdeme v Písmu svatém.

JE VODNÍ KŘEST NEZBYTNÝ?

(15) Potom jim řekl: Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
(16) Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.

Marek 16:15-16

Podle slov Pána Ježíše Krista je vodní křest neoddělitelnou částí hlásání Evangelia. Křest sám o sobě nemá moc ke spáse, je to však druhý krok víry. Prvním krokem je osobní víra v hotové dílo vykoupení, díky němuž je nám v plném světle odhaleno neomylné Slovo Boží. Křest ponořením je vnějším vyznáním vnitřního díla milosti, jehož autorem je Duch svatý. Ježíš řekl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo.”

(13) Tehdy přišel Ježíš z Galileje za Janem k Jordánu, aby se od něj nechal pokřtít.
(14) Jan mu v tom ale velmi bránil: „Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš za mnou?“
(15) „Nebraň tomu,“ odpověděl mu Ježíš. „Takto máme naplnit veškerou spravedlnost.“ A tak mu nebránil.


Matouš 3:13-15

VODNÍ KŘEST SE PROVÁDÍ PONOŘENÍM ČI POKROPENÍM?

(35) Filip se ujal slova a počínaje tímto místem Písma mu zvěstoval Ježíše.
(36, 37) A jak jeli, cesta vedla kolem nějaké vody. Komoří zvolal: „Pohleď, voda – co brání, abych byl pokřtěn?“
(38) a nechal zastavit vůz. Oba, Filip i komoří, sestoupili do vody a Filip ho pokřtil.
(39) Když vystoupili z vody, Hospodinův Duch uchvátil Filipa a komoří ho už nespatřil; jel tedy svou cestou a radoval se.


Skutky 8:35-39

Jak jsme si výše všimli, všichni v první církvi byli pokřtěni úplným ponořením do vody. Křtící i křtěný se museli společně nacházet ve vodě. Podle Listu Římanům 6:3-4 křest symbolizuje naši identifikaci se smrtí, pohřbem a zmrtvýchvstáním Ježíše.

(3) Nevíte snad, že když jsme byli pokřtěni do Krista Ježíše, byli jsme všichni pokřtěni do jeho smrti?
(4) Křtem jsme s ním pohřbeni do smrti, abychom – tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou – i my vkročili do nového života.

List Římanům 6:3-4

Ponoření do vody symbolizuje hrob, kde pokládáme starého člověka spolu s jeho dřívějšími způsoby a přesvědčeními, abychom mohli žít novým Životem v Kristu. V Řeckém jazyce slovo „křest” zní „baptizo”, což znamená „ponořit”. Je křest ve jméno Otce, Syna a Ducha svatého správný?

(18) Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
(19) Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého
(20) a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“

Matouš 28:18-20

Samozřejmě, že ano. Ježíš dal tento příkaza my jej musíme vyplnit. Měli bychom však v úvodu vysvětlit, že Otec, Syn a Duch svatý nejsou jména. Jsou to tituly, které přináleží Osobě. Ježíš přikázal, abychom křtili ve Jméno té Osoby, která se zjevila jako Otec, Syn a Duch svatý. Každý dospělý jedinec vlastní několik titulů (má několik pojmenování): otec, syn, bratr, matka, avšak za těmito tituly (pojmenováními) se kryje konkrétní jedinec a jeho jméno. První apoštolové žili v tak blízkém vztahu s Kristem, že přesně věděli, o jaké jméno se jedná. Jménem Otce, Syna a Ducha svatého je Jméno Pán Ježíš Kristus. Ježíš nám tedy nepřikázal, abychom křtili věřící ve tři Božské tituly, ale v Jeho jméno.

V JAKÉM JMÉNO BY SE MĚLO KŘTÍT?

Jméno, které by mělo být aplikováno při křtu, je nesmírně důležité. Mělo by být stejné jako jediné Bohem vybrané jméno, ve kterém je nám nabízeno spasení.

(12) V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“

Skutky 4:12

V případě uskutečňování transakcí nebo smluv je vždy vyžadován osobní podpis. Žádná instituce neuznává podpis matky, dědy nebo syna. Za účelem správné identifikace se tam musí objevit podpis oprávněné osoby. Taktéž v případě „nebeských transakcí” se musí na šeku objevit podpis Pána Ježíše Krista.On tam je. Musíš to jenom přijmout. Žádné jiné jméno nebude uznáno.

(38) „Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého,
(39) neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko – kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh.“

Skutky 2:38-39

Cesta k přijetí Ducha svatého je dnes úplně stejná jako tehdy. Je nezbytné činit pokání (slovní spojení „činit pokání” znamená v řeckém jazyce „správně nasměrovat svoji mysl”), pokřtít se ve jméno Pána Ježíše Krista a poté budeš naplněn Duchem svatým. Podle slov Petra, vyřčených pod vlivem Boží inspirace, platí tento plán dodnes, a tak to také bude, dokud bude Bůh povolávat lidi do svého Království.

CO BYCH MĚL ČINIT, POKUD JSEM POKŘTĚN VE JMÉNO OTCE, SYNA A DUCHA SVATÉHO?

Pokud jsi byl pokropen coby nemluvně, znamená to, že nejsi vůbec pokřtěn, protože je vyžadováno úplné ponoření do vody. To samozřejmě není možné ve stádiu nemluvněte. Ježíš bral malé děti do náruče a žehnal jim (Matouš 19:13-15). Ježíš je nekřtil ani nekropil. Jestliže jsi však byl pokřtěn ve věku plné uvědomělosti, na základěsvé vlastní volby, ve tři tituly místo ve zjevené jméno Boží, tak níže uvedený výňatek z Písma tě nasměruje k tomu, abys byl znovu pokřtěn jako tito čestní Efesané.

(1) Zatímco byl Apollo v Korintu, Pavel prošel hornatým vnitrozemím a dorazil do Efesu, kde nalezl nějaké učedníky.
(2) Zeptal se jich: „Přijali jste Ducha svatého, když jste uvěřili?“ „Nikdy jsme o Duchu svatém ani neslyšeli,“ řekli mu na to.
(3) „Jak jste tedy byli pokřtěni?“ ptal se. „Janovým křtem,“ odpověděli.
(4) Pavel jim řekl: „Jan svým křtem vedl lidi k pokání a vyzýval je k víře v toho, který měl přijít po něm – v Ježíše.“
(5) Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše.
(6) Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat.

Skutky 19:1-6

Vzpomeňte si na začátek věku Církve Efeské. Malá skupina lidí, která očekávala Mesiáše, uslyšela, že prorok, který sám sebe jmenoval poslem Mesiáše, se objevil na poušti v Palestině a křtil lidi k pokání na odpuštění hříchů. Oni potom přijali Janův křest. Avšak když k nim přišel Pavel, poukazoval jim na to, že tento prorok už zemřel a že přišel Ježíš, který dal svůj život jako oběť za hříchy a také, že nyní přišel Duch svatý a vstoupil do opravdových věřících v Ježíše, Mesiáše. Potom, co to uslyšeli, byli pokřtěni ve jménu Pána Ježíše Krista a když na ně Pavel položil své ruce, zůstali všichni naplněni Duchem svatým. Oni věděli, co to znamená být poslušným Slovu, být pokřtěn v Jeho Jméno (Pán Ježíš Kristus), věděli, že na této cestě budou naplněni Duchem svatým. Nebylo možné je přinutit k tomu, aby sebe změnili. Oni znali pravdu.

SEDM CÍRKEVNÍCH VĚKŮ – VĚK CÍRKVE EFESKÉ – WILLIAM BRANHAM

Zbylá místa Písma a prohlášení, která potvrzují nezbytnost vodního křtu pro toho, kdo uvěřil:

(16) Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Božího Ducha, jak sestupuje z nebe jako holubice a přichází na něj.

Matouš 3:16

(22) Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.
(23) Jan také křtil v Ainonu poblíž Salimu, protože tam bylo hodně vody. A lidé přicházeli a nechávali se křtít.

Ján 3:22-23

(5) Jeden Pán, jedna víra, jeden křest.

Efeským 4:5

(21) Naplněním tohoto předobrazu je křest, který nám teď přináší záchranu – nejde o omytí tělesné špíny, ale o závazek dobrého svědomí před Bohem – skrze vzkříšení Ježíše Krista.

1. List Petrův 3:21

Pokud někdo neopodstatněnětvrdí, že může pomocí historie dokázat, že se křtilo jinak než ve jméno Pána Ježíše Krista, doporučuji, aby se seznámil s historickými záznamy a přesvědčil se o tom. Zde je pravdivá historická zmínka o křtu, který proběhl v Římě ve 100. roce našeho letopočtu. Tato informace byla 5. prosince roku 1955 publikována v časopise TIME: „Diákon zvedl ruku a na toto znamení vešel Publius Decius do baptisteria, kde stál Marcus Vasca, obchodník se dřevem, ponořený ve vodě po pás. Když Publius vešel do vody, usmál se a postavil se vedle něho. Poté se zeptal: »Credis?«. »Credo – odpověděl Publius. – Věřím, že mé spasení pochází od Ježíše Krista, který byl ukřižován za doby Piláta Pontského. Spolu s Ním umírám, abych s Ním měl Život Věčný«. Potom pocítil, jak jej podpírá silné rameno, které jej naklonilo dozadu a zároveň ponořilo v rybníce. Než ho studená voda přikryla, do jeho uší se dostal hlas Marcuse: »Křím tě ve jménu Pána Ježíše«”. Lidé křtili ve Jméno Pána Ježíše Krista až do doby Nicejského koncilu, kdy byla pravda ztracena. Tato pravda se vrátila až v posledním věku, přesněji na začátku tohoto století. Důležité však je to, že se vrátila. Pokud chce Duch obnovit zjevení, satan nemá moc, aby to zadržel. Samozřejmě, pokud by existovali tři bohové, tak proč vlasně bychom nemohli křtít v Otce, v Syna a v Ducha svatého? Avšak JÁN OBDRŽEL ZJEVENÍ, že existuje JEDEN BŮH, jehož Jméno je PÁN JEŽÍŠ KRISTUS, proto křtíme ve Jméno JEDNOHO, jediného Boha. Proto také Petr takto křtil v době Letnic.

SEDM CÍRKEVNÍCH VĚKŮ – ZJEVENÍ JEŽÍŠE KRISTA – WILLIAM BRANHAM

(14) Apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo Boží slovo, a tak k nim vyslali Petra a Jana.
(15) Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.
(16) Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil; byli pouze pokřtěni ve jménu Pána Ježíše.
(17) Vkládali tedy na ně ruce a oni přijímali Ducha svatého.

Skutky 8:14-17

(45) Obřezaní věřící, kteří přišli s Petrem, užasli, že dar Ducha svatého je vylit i na pohany.
(46) Slyšeli je totiž, jak mluví v jiných jazycích a velebí Boha. Petr tehdy prohlásil:
(47) „Copak jim někdo může odepřít křest vodou, když přijali Ducha svatého jako my?“
(48) A tak je nechal pokřtít v Pánově jménu. Potom ho pozvali, aby s nimi pobyl ještě několik dní.

Skutky 10:45-48

(12) Když ale uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít.

Skutky 8:12