Otázka sabatu je jednou z věcí, která zajímá mnoho křesťanů. Měli bychom dnes dodržovat sabat? A co když zrovna neděle je dnem Páně a ne sobota? Máme v Novém zákoně přímé přikázání od Pána Ježíše nebo některého z apoštolů, abychom dodržovali sabat? Kdykoliv se objeví biblická otázka, musí na ní také být biblická odpověď.
CO ZNAMENÁ SABAT A PROČ NÁM HO BŮH PŘIKÁZAL DODRŽOVAT?
Sabat znamená odpočinutí. Je to odpočinek po vykonané práci, dokončené etapě nebo také odpočinek po dokončeném díle. Poprvé slyšíme o odpočinku na počátku knihy Genesis.
(1) Tak bylo dokončeno nebe a země s veškerou jejich rozmanitostí.
(2) Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.
(3) Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.
Genesis 2:1-3
Bůh tvořil během šesti dnů a sedmého dne si odpočinul od vší práce. Pán Bůh tvořil formy života od nejnižší po nejvyšší, když však “stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej”, prostě si odpočinul, jelikož vše fungovalo v dokonalém souladu.
JE SABAT STANOVENÝ PRO ČLOVĚKA, NEBO ČLOVĚK PRO SABAT?
(24) Farizeové mu řekli: „Podívej se! Jak to, že dělají, co se v sobotu nesmí?“
(25) Odpověděl jim: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když měl se svými muži nouzi a hlad?
(26) Jak za velekněze Abiatara vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i svým mužům?“
(27) Potom dodal: „Sobota byla učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu.
(28) Syn člověka je pánem i nad sobotou.“
Marek 2:24-28
Farizejové přijali zásadu, že dodržování zákonu a sabatu je nejvyšší formou kontaktování se s Bohem. Ježíš řekl, že „sobota byla učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu”. Ježíš Kristus byl Pánem sabatu, toto však farizejové nezaznamenali. Pro ně to byl přirozený sabat, avšak před nimi stál Někdo větší než ten starý stín přírodního sabatu ‒ jejich Stvořitel v lidském těle, který hlásal dokonalý odpočinek už na počátku v knize Genesis. Proběhlo to předtím, než byl zaveden Mojžíšův zákon. Farizejové neměli pochopení pro Boží skutečnost, a protože umíněně dodržovali starý řád a sabat, nespravedlivě odsuzovali Ježíše a Jeho učedníky.
(16) „Ten člověk není od Boha, vždyť nedodržuje sobotu!“ říkali někteří z farizeů. Jiní zas říkali: „Jak by takové zázraky mohl dělat hříšník?“ A tak se rozdělili na dva tábory.
Ján 9:16
Ježíš byl neustále podezříván z porušování sabatu. Nebyl však právě On náplní sabatu? Neprojevoval snad Otce každý den v týdnu a nenabízel snad lidem opravdový “odpočinek duše”? Nejenom jeden den v týdnu, ale každý den v úplné jednotě s Bohem ‒ to byla nová dimenze, do které nebyla schopna většina lidí vstoupit. Obdobně je to také dnes.
PLATÍ PŘÍROZENÝ SABAT PRO VŠECHNY, NEBO BYL DÁN ŽIDŮM AŽ DO “ČASU NÁPRAVY”?
(8) Tím Duch svatý ukazuje na to, že dokud stál ten první stánek, nebyla ještě zjevena cesta do pravé svatyně.
(9) V rámci toho dočasného podobenství se obětují dary a oběti, které však nikdy nemohou dokonale očistit svědomí toho, kdo se té bohoslužby účastní.
(10) Všechna ta tělesná pravidla o pokrmech, nápojích a různých omýváních platila jen do času nápravy.
(11) Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření.
(12) Jednou provždy vstoupil do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tak nám zajistil věčné vykoupení.
Židům 9:8-12
Ježíš vyplnil celý zákon a započítal věřícím svou vlastní spravedlnost, která je nám dostupná prostřednictvím víry. Ježíš ukončil epochu zákonu díky tomu, že vyplnil všechna nařízení zákonu. Pán Ježíš Kristus dosáhl toho, čeho nikdo z nás nebyl schopen dosáhnout. Docílil úplného vykoupení. Zvolal na kříži: „Je dokonáno!”. Toto se opravdu stalo. Pavel řekl, že od té chvíle byl zaveden nový pořádek, protože Ježíš docílil „věčného vykoupení”. Staré nařízení a starý sabat pominuly. Když přicházíme k Ježíši s vírou, získáváme dokonalý odpočinek duše.
(28) Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout.
(29) Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí.
(30) Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké.
Matouš 11:28-30
Ježíš Kristus je dnes jediným odpočinkem a jediným sabatem pro člověka osvobozeného od vědomí a břemene hříchu. V listu Koloským čteme:
Ježíš Kristus je dnes jediným odpočinkem a jediným sabatem pro člověka osvobozeného od vědomí a břemene hříchu. V listu Koloským čteme:
(16) Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám.
(17) Ty věci jsou stínem toho, co mělo přijít, ale podstata je v Kristu.
Koloským 2:16-17
Pro ty, kdož žili pod Mojžíšovým zákonem, bylo samozřejmé dodržovat všechny zásady vztahujícíse k pokrmům, nápojům, svátkům a sabatu. Tady však apoštol Pavel vysvětluje, že tyto věci již pominuly, jelikož byly pouhým stínem, který poukazoval na Příchod Krista. Pokud jste si všimli, tak ve 24. kapitole Matoušova evangeliabyly Ježíšovi kladeny tři otázky. Na začátku 24. kapitoly čteme tato slova: „Tehdy Ježíš odešel z chrámu. Cestou k němu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali chrámové stavby. On jim ale řekl: Vidíte to všechno? Amen, říkám vám, že tu nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“ Toto se odehrálo, když pobýval ještě v chrámu ve městě.A co bylo dál? Ježíš odešel z chrámu a zamířil k vrcholu Olivové hory. Když se pak posadil na Olivové hoře, přistoupili k němu učedníci o samotě. „Řekni nám, kdy to bude?“ ptali se. „Jaké bude znamení tvého příchodu a konce světa?“ Oni mu kladli tři otázky a Ježíš jim odpověděl podle toho, jak se ho zeptali. Tři otázky, vidíte? První zněla: „Řekni nám, kdy to bude?“, následovala: „Jaké bude znamení tvého příchodu? “ a dále: „Jaké bude znamení konce světa? “. Tři otázky. Ježíš zde odpověděl na tři otázky. Dnešní nadaní vědci umísťují tuto první otázku, na kterou Ježíš odpověděl: „Modlete se, abyste nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotní den. “, oni ji umisťují do budoucnosti, do doby Příchodu Páně na konci světa. Zatímco toto se odehrálo v 70. roce n.l., když římský voják, lépe řečeno velká armáda, Titus a jeho skupina, ten velký generál, přišel a oblehl to město. Stejně jako to předpověděl Ježíš: „Uvidíte Jeruzalém obklíčený vojsky. Kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.” Nuže, jistí lidé se snaží obhájitsvé učení a tvrdí, že lidé stále žijí v době sabatu a že by měli ostříhat sabat v době Jeho Příchodu. Nuže, pokud bude Příchod celosvětovou záležitostí, nemůže se konat v sabat, protože na jedné zemské polokouli je to den sabatu, na druhé zemské polokouli to však není den sabatu. Pochopte, že to tak není. Ostříhání sabatu bylo pro lidi na poušti, ne pro církev.
„Jeho Slovo zaslíbení, které nemůže selhat” – William Branham
KLADLA PRVNÍ CÍRKEV V KNIZE SKUTKŮ DŮRAZ NA SPOLEČNÉ SHROMÁŽĎOVÁNÍ SE V SABAT?
Apoštol Pavel šířil novou víru různými způsoby všude, kde mohl. V den sabatu navštěvoval židovské synagógy, kde dokazoval, že právě Ježíš z Nazaretu je Kristem. Navštěvoval také nové, oddělené křesťanské sbory, které se odlišovaly od židovské tradice, jelikož měli shromáždění prvního dne po sabatu, tímto způsobem navazovali na zmrtvýchvstání Krista. Lukáš pod inspirací Ducha svatého tomu věnoval svou pozornost v knize Skutků:
(7) Když jsme se prvního dne po sobotě sešli k lámání chleba, Pavel k nim mluvil, a protože se druhý den chystal odejít, protáhl svou řeč až do půlnoci.
Skutky 20:7
(19) Večer téhož dne, onoho prvního dne v týdnu, se učedníci kvůli strachu z židovských představených sešli za zavřenými dveřmi. Vtom přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“
(20) Po těch slovech jim ukázal své ruce i bok. Učedníci byli šťastní, že vidí Pána.
Ján 20:19-20
Jaké to bylo výjimečné shromáždění, když Ježíš hlásal více než jedno kázání. Prvního dne po sabatu se Ježíš zjevil, aby potvrdil své zmrtvýchvstání. Dříve jsme četli, že rovněž Pavel měl svá setkání s věřícími prvního dne po sabatu čili v neděli. Historie potvrzuje, že první křesťané se setkávali v neděli, aby si připomnělizmrtvýchvstání Ježíše Krista. Neznamená to však, že neděle je svatým dnem nebo že sabat je dnem Páně. První křesťané se setkávali každý den, je o tom řeč v knize Skutků 2:46 a 5:42.
JEDNÁ SE O SOBOTU ČI NEDĚLI? KTERÝ Z TĚCHTO DNÍ JE DNEM PÁNĚ?
V Novém zákoně nenacházíme žádný přímý příkaz, že máme dodržovat určitýden. Ježíš ukončil starý cyklus a vstal z mrtvých osmého dne, čímž nám poukázal na nový začátek.
Podívejme se dále, co Bible učí o odpočinku Sabatu. „Vždyť ten, kdo vstoupil do Jeho odpočinku…” Toto vejití musí mít za následek „zůstávání v tom”. Je to věčný odpočinek, jehož je sedmý den jen obrazem. Sedm je dokonalost, osmý den by se tím stal opět prvním, proto Ježíš vstal prvního dne v týdnu. V Něm máme Život, věčné odpočinutí sabatu. Z toho vidíme, proč Bůh nedal nějaký určitý den v týdnu jako sobotu (odpočinutí), neboť jsme navždy vešli do Jeho odpočinutí a zůstáváme v něm. To Izrael nemohl, oni přece měli jen stínový obraz skutečnosti, které se my těšíme. Proč bychom se měli vracet ke stínovému obrazu, jestliže již máme skutečnost?
„Vidění na Patmu” – William Branham
(17) Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.
(18) Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní.
Matouš 5:17-18
On je tentýž včera, dnes i na věky. To je úplné zjevení Boží. Když Bůh někdy něco řekne, On to nikdy nemůže změnit. On to vždycky jen utvrzuje, ale nezmění to. Zákon byl utvrzen, nikoliv změněn — utvrzen. „Každý, kdo se dopustí cizoložství, bude vinen smrtí, ale každý, kdo (teď je to zpřísněno) by se chtivě podíval na ženu…“ On to přikázání nikdy nezměnil, On ho utvrdil. „Pomni na den sobotní, abys jej světil,“ jeden den v týdnu — teď On to utvrdil. Ten odpočinek přichází z toho, že vlastníme Ducha božího. „Předpis za předpisem, řádek za řádkem, trošku odtud, trošku od onud; držte se pevně toho, co je dobré, protože koktavými rty a jinými jazyky budu mluvit k tomuto lidu.“ A to je odpočinek.
Kristus je tajemství Boží zjevené – William Branham
JE DODRŽOVÁNÍ SABATU PEČETÍ DUCHA SVATÉHO, JAK TO BÝVÁ NĚKTERÝMI UČENO?
(30) Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.
Efezským 4:30
Dodržování přirozeného sabatu není pečetíDucha svatého. Pečetí Božíje Duch svatý. Když ho přijímáme, vcházíme do trvalého Božího odpočinku. Tím, že přestáváme činit své vlastní skutky, dáváme Bohu možnost k tomu, aby skrz nás mohl prokázat své vlastní skutky.Stáváme se „novou bytostí v Kristu” a odpočíváme od svých skutků.Bůh nás zapečetil jako svou vykoupenou bytost, vcházíme proto do odpočinku Ducha Božího. Toto je opravdový sabat s Bohem.
DALŠÍ POMOCNÉ ODKAZY PŘI STUDIU SABATU.
Předně nacházíme některé, kteří označují Den Páně jako Den Sabatu, který je pro ně Večerem. Pak tu jsou druzí, kteří označují Den Páně jako neděli, první den týdne. Avšak, jak by to mohl být některý z nich. Nebo dokonce oba dohromady; Jan přece toto vidění obdržel během dvou let. Co se vlastně událo, bylo, že Jan byl Duchem přenesen do Dne Páně, který přijde a Jan viděl nyní věci toho budoucího dne. Avšak zatím nechme naše myšlenky stranou a pokusme se najít přesný význam Sabatu dnes. Sabat, jak to poznáváme z Nového zákona, NENÍ dodržování určitého dne. Nemáme žádný příkaz dodržovat neděli nebo sobotu, ani nemáme žádný příkaz zachovávat první den týdne, kterým je neděle. Zde je pravda ohledně sabatu…Slyšeli jste závěrečný výrok poslední části verše dobře? „Bůh odpočinul od Svých skutků.” Bůh dal Izraeli sedmý den jako jejich sabat v upomínku na Jeho vlastní dílo, na stvoření světa, se vším, co je v něm. Stvoření bylo dokončeno. Přestal se Svojí prací. Odpočinul. Bylo to dobré, dát lidu jeden den jako den odpočinku, neboť byli všichni na stejném místě a v jedné době. Avšak dnes je na jedné polovině Země den a na druhé polovině noc, a proto by to vůbec nefungovalo.
„Vidění na Patmu” – William Branham
(8) Kdyby je totiž Jozue uvedl do odpočinku, Bůh by pak už nemluvil o jiném dni.
(9) Proto tedy Božímu lidu nadále zůstává svátek.
(10) Vždyť ten, kdo vstoupil do jeho odpočinku, odpočinul od svých skutků, tak jako Bůh odpočinul od svých.
Židům 4:8-10
Kdyby bylo dodržování soboty opravdovým odpočinkem, který Bůh předpověděl člověku a ve kterém má Bůh zalíbení, tak proč tedy ve Starém zákoně předpověděl příchod jiného dne? Apoštol Pavel píše, že opravdovým sabatem je příchod do Božího odpočinku. Bůh nám nabízí něco více než dodržování přirozeného dne. Ježíš, Duch svatý je Pánem sabatu; On nám dává opravdový odpočinek.
(10) Byl tu jeden člověk s ochrnutou rukou, a tak se Ježíše vyptávali: „Smí se v sobotu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž z něčeho obvinit.
(11) On jim však řekl: „Je snad mezi vámi takový člověk, že kdyby měl jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, nevzal by ji a nevytáhl?
(12) O co cennější je člověk než ovce? A proto se v sobotu smí konat dobro.“
Matouš 12:10-12
Vidíme, že Ježíš dodržoval sabat jiným způsobem než farizejové a duchovní. Jejich pochopení sabatu bylo tělesné. Ježíš však poukazoval na to, co je opravdovým sabatem. Z tohoto důvodu byl neustále obžalovaný. Byl to konflikt toho, co je tělesné a toho, co je duchovní.
(10) V sobotu pak učil v jedné synagoze.
(11) A hle, byla tam žena postižená už osmnáct let duchem nemoci; byla sehnutá tak, že se vůbec nemohla narovnat.
(12) Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě. „Ženo, tvá nemoc je pryč,“ řekl jí.
(13) Vložil na ni ruce, a ona se hned narovnala a oslavovala Boha.
(14) Představeného synagogy však rozhořčilo, že Ježíš uzdravoval v sobotní den, a tak řekl zástupu: „Je šest dní, kdy se má pracovat. Během nich přicházejte a nechte se uzdravovat, ale ne v sobotu!“
(15) „Pokrytče!“ odpověděl mu Pán. „Neodvazuje snad každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevodí ho napájet?
(16) A tato dcera Abrahamova, kterou satan držel svázanou už osmnáct let, nesměla být v sobotu rozvázána ze svého pouta?“
Lukáš 13:10-16
Bůh tedy posvětil sedmý den. Šest dnů to byl člověk. Sedmý den byl Božím odpočinutím, které je předobrazem, typem tisíciletí. Všimněte si teď toho, jak to hezky ladí. Když Ježíš přišel na zem, co se stalo důvodem ukřižování Ježíše, to bylo rušení dne sabatu, proti Ježíši vnesli pouze dvě obvinění, totiž „rušení soboty, a to, že se činil Bohem.“ A On řekl, že byl Pánem i sabatu. On měl… On byl rovněž Bohem sabatu, On byl Bohem. A tak neměli důvod, jak by jej obvinili. Dovolte mi to jasně objasnit a ukázat, který vlastně den máme dodržet. Máme na to nějaké místo Písma? Zeptám se na to k vašemu dobru: „Je zde nějaké místo Písma, které by nám nařizovalo a opravňovalo nás k ostříhání neděle stejným způsobem, jako Židé ostříhali sobotu?” Nikoliv, přátelé, takové není. Není takové místo v Bibli, neboť v Novém Zákoně pro nás platí ostříhat buď sobotu, nebo neděli. Ale důvodem, proč dodržujeme neděli, je vzpomínka na zmrtvýchvstání.Jistě řeknete: „To dělá římskokatolická církev.“ Oni tvrdí, že to zavedli, ale pokud ano, pak svatý Pavel byl římským katolíkem, a rovněž Petr, Jan, Jakub a ti ostatní, neboť oni se scházeli ke své bohoslužbě prvního dne týdne. A podle historiků jediným způsobem, jak bylo možno rozpoznat křesťanské a ortodoxní Židy(oba chodili do synagógy), ale jedni chodili v sobotu (ti, kteří zapírali zmrtvýchvstání Ježíše), zatímco ti druzí přicházeli v neděli (kteří věřili, že Ježíš vstal z mrtvých). A to bylo to znamení.
Otázky a odpovědi na knihu Genesis – William Branham
(18) A kvůli tomu ho chtěli zabít ještě více, neboť nejenom rušil sobotu, ale ještě nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se dělal rovným Bohu.
Ján 5:18